Narodila se 26. 8. 1910 v Albánii ve městě Skopje. Pocházela z katolické rodiny. Otec byl úspěšný farmaceut a obchodník (zemřel, když jí bylo 8 let). Poměrně záhy v pouhých 12 letech se rozhodla pro řeholní život. V roce 1928 odjela do Indie a vstoupila do řádu loretánských sester. Zde vyučovala na škole zeměpis. V tomtéž roce také přijala jméno Tereza. Po několika letech opustila Loretánský klášter (po dohodě s představenými) a začala se věnovat nejchudším a umírajícím. V roce 1949 založila řád Misionářek milosrdenství. Dále zakládala útulky pro umírající, pro sirotky a opuštěné děti, budovala nemocnice a školy. Podnikala taktéž hodně cest a setkávala se s významnými osobnostmi. Navštěvovala i místa lidského utrpění jako byl např. Černobyl, Bejrút, Guatemala, Etiopie. Dokonce několikrát navštívila Československo a zde zřídila i jeden útulek. Ke konci života měla problémy se srdcem (prodělala dva infarkty). Zemřela 5. 9. 1997. V tento den byl v Indii vyhlášen státní smutek a její tělo bylo vystaveno v kalkatském kostele. Několik let po její smrti a to 19. 10. 2003 byla prohlášena za blahoslavenou, tzn., že církev se zaručuje za to, že daná osoba je v nebi. Je tedy možné poprosit tuto osobu o přímluvu a prokazovat jí úctu. To vše proběhlo na základě dvou dekretů papeže Jana Pavla II. Jedním z nich byl zázrak, který se uskutečnil, když Matka Tereza údajně zázračně vyléčila mladou indickou ženu. Tato žena přišla s velkým nádorem v břiše do kláštera a nádor záhadně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze.